Historie klubu

Lidský život není bohužel tak dlouhý, abychom mohli poděkovat panům Františku Kosteleckému, Karlu Baxovi či Antonínu Jeřábkovi, kteří v únoru roku 1932 založili fotbalový klub Čechoslovan Dolní Jirčany, který dodnes sdružuje nejen fotbalové nadšence, ale nově i nohejbalisty, volejbalisty, tenisty. Kronika klubu se nedochovala, a tak jsem si o historii Čechoslovanu povídala nad několika starými fotkami s místními pamětníky, kteří se na práci Čechoslovanu v minulých letech podíleli. S panem Ladislavem Veselým (jednatel klubu 1969–89), Josefem Mlejnkem (hospodář/ pokladník 1969–86) a Františkem Hájkem (hráč, předseda, brigádní referent, správce v letech 1977–90).

Zázemí ke schůzce nám poskytl pan Jiří Olmer, majitel tenisového areálu Olten, který místnímu sportu i správě fotbalového hřiště společně s Ivanem Kolářem nezištně věnoval a stále věnuje velké množství času. Čechoslovan Dolní Jirčany byl založen v únoru roku 1932, tj. dva roky poté, co vznikl fotbalový klub v Psárech. Dnešní mladí fotbalisté by těžko věřili, že jejich předchůdci tehdy jezdili k zápasům na valníku za traktorem či na kolech adresy si pral každý hráč doma. Přesto radost ze sportu a společného setkávání byla ohromná. Po skončení mnoha turnajů následovala zábava, dechovka za účasti velkého množství diváků hrávala někdy i na hřišti. Tradičními soupeři bývaly Břežany, Jesenice, Psáry, Točná, Vestec, Okrouhlo, Libeř, Jílové, Čakovice, Požáry a mnoho dalších. V letech 1955 až 1968 fotbalové dění v obci utichlo, což bylo podle pamětníků kromě jiného zapříčiněno jak nedostatkem mladých hráčů, tak i nepříznivým společenským klimatem v obci, ze které byla v rámci kolektivizace vystěhována řada sedláckých rodin.

Hřiště zůstalo nevyužité. Po roce 1968 nastala příznivá doba pro znovuobnovení Čechoslovanu, a to zejména díky dorůstající generaci silných poválečných ročníků, ze kterých se rekrutovala řada mladých fotbalových nadšenců. Cílem nově zvoleného výboru bylo přivést několik hráčů ze Psár, kde v té době hrála řada lidí z Dolních Jirčan, zaregistrovat je a doplnit dalšími hráči. Dalším úkolem bylo prostřednictvím sbírky v obci vybrat peníze potřebné k nakoupení dresů, sítí a míčů. Výtěžek cca tři tisíce korun pokryl nákup nejnutnějšího vybavení. V červenci 1969, ale Čechoslovan stál před mnohem větším úkolem, kterým bylo vybudovat z nevyhovujícího starého a úzkého hřiště moderní plochu pro hru a zrekonstruovat zázemí. Pro rozšíření bylo potřeba připojit část pozemku, který byl ve vlastnictví rodiny Olmerových, v té době žijící v Horních Měcholupech.

Pozemek o rozloze 1420 m2 pan Miroslav Olmer obci daroval. Začátkem 70. let vybudovaly Pražské cihelny (později Tondach) v Dolních Jirčanech závod. Díky spolupráci s továrnou, která zapůjčila těžkou mechanizaci, tisícům odpracovaných hodin členy SK a občany obce a také díky dobré spolupráci s obcí, která místní fotbal jak v minulosti, tak dosud vždy podporovala, se podařilo hřiště upravit natolik, aby na jaře roku 1974 bylo oficiálně schváleno pro mistrovská utkání. Pánové Veselý a Mlejnek například vzpomínají, jak ručně navozíku táhli z cihelny roury, ze kterých poté pan Jeřábek z kovárny svařoval branky, které jsou na hřišti po několika úpravách dodnes. Velký sklon hřiště se bohužel díky skále na horní podélné hraně odstranit nepodařilo. Současně s úpravou hřiště prošly rekonstrukcí a stavebními úpravami i šatny, které tak hráčům A mužstva, dorostu, přípravce a žákům poskytly lepší zázemí. Po dlouhých letech tak mohli jirčanští trénovat a hrát doma, aniž by využívali hřiště v Psárech. Od roku 1968 se ve výboru SK Čechoslovan vystřídala řada lidí, kteří místnímu sportu obětovali svůj volný čas. Patřili mezi ně například F. Kohout, A. Adámek, J. Bezouška, V. Menda, V. Mlejnek, P. Mlejnek, J. Kalousek, F. Hájek, J. Malec, J. Zela, J. Hruška, B. Baxa, J. Poslušný a řada dalších.

Budova na hřišti prošla v letech 1982–85 dalšími úpravami. Kabiny byly zrekonstruovány, přistavěn sklad, kabina rozhodčího a zejména tolik potřebná umývárna a WC. Přední veranda se zábradlím byla zastavěna a přibyl objekt, který je nyní využíván jako restaurace.

80. léta přinesla i řadu sportovních úspěchů, několik let se hrála 2. třída, dvakrát se bojovalo o postup do 1. B třídy. V těchto letech kromě A mužstva hrálo i B mužstvo, netrénoval však už dorost, jen žáci. Ti fungovali až do sezony 1998–99, kdy zmizeli z jirčanské fotbalové scény. Další rozšíření kabin o samostatnou kabinu pro mládež a novou kabinu pro rozhodčí proběhlo v roce 2009 za výrazné pomoci hlavního sponzora Stavingu Olomouc s. r. o. I když to není ještě konečné řešení, přibližuje se obvyklým prostorům pro sportování v 21. století. V roce 2011 se obnovilo fotbalové družstvo žáků, ve kterém bylo cca 30 chlapců. V letech 2015 – 2019 zaznamenal SK Čechoslovan obrovský členský rozmach, v současné době se počet dětí přehoupl přes 150 a celkový počet zaregistrovaných členů je přes 350 osob.

V roce 2017 proběhla brigádně rekonstrukce a zateplení obvodové zdi kabin a hřiště bylo osazeno automatickým zavlažováním s velkou nádrží. V roce 2018 došlo k úpravě velikosti hrací plochy, zmenšení na 96x54m. V létě pak proběhla oficiální kontrola z FAČR a nám bylo sděleno, že jsme odvedli kus dobré práce, což následně potvrdil certifikát s osvědčením pro pořádání mistrovských soutěží. Jednou z dalších společných akcí v roce 2018, která opět zvýšila úroveň našeho hřiště, byla výměna plechové ohrady za nový drátěný plot. Celou akci opět realizovalo několik našich členů.

V zimě roku 2019 proběhla totální rekonstrukce interiéru hospody. Vzali jsme to skutečně od podlahy. Opět hodně odpracovali dobrovolně naši členové. I díky truhlářské práci od Honzy Pitterlinga se rekonstrukce velmi vydařila. Hospodu v novém kabátě pak převzal na jaře 2019 nový nájemce.

Po vytrvalém úsilí Petra Jaška a Tomáše Pecháčka jsme v roce 2022 obdrželi dotaci ve výši 5mil. Díky té se areál proměnil do podoby, kterou známe dnes. Postavil se na hřišti workout, opět jsme zrekonstruovali kabiny, sprchy i toalety. Investovalo se hodně do travní plochy i mechanizace. Postavili se nové střídačky a gabionová podezdívka pod svahem. A především se instalovalo osvětlení na fotbalové hřiště i na umělku.